Všem oddělením motivace, stresu a sebehodnocení! Pozorujeme obraz workoholismu: chronické přepracování, obtíže s odpočinkem, neustálé myšlenky na úkoly, pocit viny, když nic neděláte. Naším úkolem je ochránit organismus před vyhořením a vrátit hodnotu životu za hranicemi práce.

Situace

• Vnitřní pravidla: "mám právo existovat jen tehdy, když jsem užitečný", "odpočinek je lenost", "když povolím, všechno se zhroutí".
• Chování: dlouhé pracovní dny, práce večer a o víkendech, absence hranic mezi prací a osobním časem.
• Důsledky: únava, poruchy spánku, zdravotní problémy, odstup ve vztazích, pocit, že se život smrskl na úkoly.

Úkoly operace

1. Odhalit vnitřní scénář

   • Zapište svá přesvědčení o práci a odpočinku.
   • Označte, odkud pocházejí: rodina, kultura, zkušenost s přežíváním.

2. Zavést minimální bezpečnostní normy

   • Určete spodní hranici spánku a času bez práce (například nejméně 7 hodin spánku a jeden celý den volna).
   • Přistupujte k nim jako k bezpečnostním předpisům, nikoli jako k "bonusu, pokud stihnu".

3. Oddělit "já" od produktivity

   • Denně si všímejte vlastností a vztahů, které jsou důležité nezávisle na výsledcích: péče, smysl pro humor, přátelství, zvědavost.
   • Zaznamenávejte lidi, kteří si vás cení nejen za výkony.

4. Trénovat mikro-odpočinek

   • Zařazujte do dne krátké pauzy: pár nádechů, protažení, vyjití ven.
   • Všímejte si, že efektivita po nich často roste, nikoli klesá.

5. Hledat podporu

   • Pokud pokusy zpomalit vyvolávají paniku, stud nebo prudký propad nálady, je důležité to probrat s psychoterapeutem.
   • Za workoholismem často stojí strachy, osamělost a zkušenost s nejistotou, nejen "láska k práci".

Práce může zůstat významnou součástí života. Cílem protokolu je, aby přestala být jediným zdrojem sebehodnoty a jediným důvodem dovolit si odpočinek.